Při pohledu na stávající ekonomiku České republiky člověku trochu puká srdce. Po koronavirové pandemii i po vypuknutí války na Ukrajině není ani česká, ani jiná ekonomika na tom zrovna dobře. Pojďme se však podívat na ty světlé časy, ze kterých jsme se mohli těšit ještě poměrně nedávno. Z posledních statistik vyplývá, že průmysl, kam spadá také kovovýroba a strojírenství, zaměstnávají více jak 40 % obyvatel. Mluvíme tak o jednom z tahounů naší ekonomiky, který se zrodil díky průmyslové revoluci.
více v článku...
Zpátky do minulosti
I když je naše historie velmi zajímavá, za zmínku stojí především 19. století (tedy alespoň po stránce průmyslové). Tehdy totiž došlo k takzvané průmyslové revoluci, kterou na svých bedrech nesl vynález parního stroje. Díky tomu došlo k rozmachu mnoha oborů, mezi které spadalo hutnictví, strojírenství i doprava včetně železnice. Všechny obory dohromady způsobily, že se letos můžeme radovat z takovému rozkvětu průmyslu, jaký nemá kdejaká země.
Problémem samozřejmě byl konec druhé světové války a následný nástup komunismu. V této době došlo k rozsáhlému znárodňování hospodářství, což se na průmyslové stránce věci velmi negativně podepsalo. Začali jsme se stále více orientovat hlavně na vojenský průmysl a také na těžký průmysl, ovšem tato fáze netrvala dlouho.
Export i import
Aktuálně patří mezi silné průmyslové hráče především strojírenství a kovovýroba, dále také energetický, stavební a samozřejmě i sklářský průmysl. Vedle nich jsou na vysoké úrovni i chemický, potravinářský nebo hutnický průmysl. Z pohledu jedné z nejdelších tradic se však navracíme do sklářských dílen.
V současné době jsme aktivní jak na straně importu, tak na straně exportu. V rámci exportu spolupracujeme hojně s Německem, kam vyvážíme řadu dopravních prostředků a strojů. Na exportu se však podílí i tržní výrobky nebo průmyslové spotřební zboží.
Importujeme, paradoxně, velmi podobné věci. Zde mají však své zastoupení také chemikálie a vedle nich zmíněné dopravní prostředky či stroje.
