Každý z nás někdy pociťuje únavu. Ta má mnoho podob, u každého se projevuje trochu jinak. Jde např. o roztržitost, zapomětlivost, špatnou koncentraci nebo ospalost. Pokud se však projevuje únava jakoby bez zjevné příčiny a přetrvává nezvykle dlouho, musíme zpozornět. Může jít o příznak závažné choroby od infekčního onemocnění přes choroby srdce či plic až po endokrinní onemocnění. Důvodem chronické únavy může být i vedlejší účinek některých léků. Jestliže lékař vyloučí tyto možnosti, pak možná trpíte CFS neboli chronickým únavovým syndromem. Setkat se můžete i s označením neurastenie. Podle statistik trpí tímto onemocněním až 4 % populace.
více v článku...
Možná příčina? Zřejmě psychická!
I když existuje několik teorií zdůvodňujících vznik chronického únavového syndromu, tak je příčina tohoto onemocnění dosud neznámá. Dříve se myslelo, že jde o nemoc virového původu. Předpokládalo se, že je chronický únavový syndrom způsoben Epstein-Barr virem. Tato domněnka však byla vyvrácena několika studiemi. V současnosti je CFS považována za nemoc psychického původu a bývá ztotožňována s tzv. neurastenií. Předpokládá se, že mezi hlavní spouštěče nemoci patří nadměrný stres.
Nejčastější příznaky CFS
Chronický únavový syndrom má řadu projevů, které někdy mohou připomínat chřipku či angínu.
Mezi nejčastější příznaky patří bolesti hlavy, zvýšená teplota, bolest svalů či kloubů zvětšené lymfatické uzliny, pocity škrábání až bolesti v krku, úzkost, nesoustředěnost, podrážděnost, zapomnětlivost, poruchy spánku (nespavost či nadměrná spavost) a depresivní stavy a závratě. CFS může být diagnostikována v případě, projevují-li se uvedené příznaky minimálně půl roku.
Pokud je vám CFS neboli chronický únavový syndrom diagnostikován, redukuje se léčba na projevy nemoci. Přesná příčina CFS totiž dosud nebyla odhalena. K léčbě bývá kromě antidepresiv používána individuální i skupinová psychoterapie, arteterapie či muzikoterapie. Nemocným je doporučováno dodržovat pravidelný denní režim (dostatek spánku, pravidelné stravování), sportovat, věnovat se meditaci a relaxovat. Důležitou roli hraje přiměřená pracovní zátěž a dostatek odpočinku. Nemocný by se neměl přetěžovat a vystavovat nadměrnému stresu.
